Malé Březno - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Historie obce

historie

Malé Březno

Obec Malé Březno leží v jihovýchodní zemědělské části okresu Most.

Nejstarší doklady o trvalém osídlení této oblasti pochází z 2. poloviny 13.století. Jde o období, kdy poprvé vzniká prostorově stabilní struktura vesnice jako sídelního typu v takové podobě, jak je známá dodnes. Název je odvozován od původního Březen nebo-li Březový les. Obec v té době tvořila samostatné dominium, tzn. samostatný celek s vlastní vrchností. Od roku 1334 tu stál kostel s farou patřící žateckému děkanství.

V letech 1393 - 1394 se bratři Bucek a Nevlas z Eisenbergu (Jezeří) dohadovali o patronátním právu nad obcí. Roku 1407 patřila část obce s kostelním patronátním právem k Borku (Červenému Hrádku v Jirkově). Roku 1464 získává Březno prodejem Johann Mladší z Udce, a roku 1495 jej jeho syn Jiří opět prodává Borku.

Roku 1495 bylo k názvu Březno připojeno označení Malé.

Jedním z historicky významných majitelů obce byl Jaroslav Boryn ze Lhoty, který vlastnil statek Malé Březno od roku 1565 a vedl poddané k protestantismu (obec byla do té doby katolickou, posledním katolickým farářem v obci byl Johan Schweinzer). V roce 1597 dal Boryn ze Lhoty v obci postavit kostelní věž s erbem svého rodu, která doposud stojí.

V roce 1604, do vyhnání protestantských duchovních z obce, je pastorem v Malém Březně Georgius Ohmik.

Po povstání českých stavů roku 1621 byl Ottovi Borynovi, rytíři ze Lhoty dle královského rozhodnutí ze dne 28. ledna 1623, statek Malé Březno včetně farností s poddanými, zkonfiskován a rovněž obec Horní Březno, patřící klášteru v Zahražanech u Mostu, jež rytíř Boryn koupil roku 1620 od povstaleckých stavů, byla vrácena zpět klášteru.

Roku 1632 byla obec rekatolizována. Roku 1672 získávají majetek Lobkovicové.

Za třicetileté války (1618 - 1648) se stal kostel i s věží obětí ohně, vyhořel a byl těžce poškozen. Teprve roku 1644 byl novým statkářem, panem Johannem Georgem Proy a jeho chotí Judith, rozenou von Tannenfeld, znovu kostel vystavěn do barokní podoby. V roce 1669 statkář zemřel, o čemž je i záznam v matriční knize. Jeho dědic Johan Caspar, rytíř von Proy von Gastellberg und Funkelstein prodal roku 1872 statek Malé Březno včetně farností panu Ferdinandu Wilhelmu Popelovi, hraběti z Lobkowitz, pánů z Jezeří a kostel i obec spadala od té doby k farnosti Nové Sedlo nad Bílinou. To souvisí se získáním majetku pro rod Lobkowitzů z větve jezeřské a po jejich vymření pak Lobkowitzů větve roudnické.

Od roku 1670 byli Lobkowitzové i patroni kostela. K roku 1679 je doložena zmínka, že v obci byla škola.

V 18. století zde byl panský dvůr s ovčínem, panská hospoda, pěstovalo se víno a byla povinnost robotovat pro osm poddaných z obce.

Ve 20. století byla obec odsouzena k likvidaci a na jejím místě měla vzniknout výsypka. Pro tu byla nakonec vyhrazena jiná lokalita a Malé Březno tak nerozšířilo seznam "zmizelých" obcí Podkrušnohorské pánve.